Poslanecká sněmovna dnes, 21. dubna 2023, schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Zákon nyní míří k projednání do Senátu.

Vysoký zájem na co nejrychlejším přijetí zákona je dán zejména tím, že proti České republice byla podána žaloba u Soudního dvora Evropské unie za nedodržení lhůty pro transpozici směrnice o ochraně oznamovatelů. Každým dnem prodlení s transpozicí se přitom zvyšuje částka pokuty, kterou bude muset Česká republika uhradit. Lze tedy očekávat, že zákon bude definitivně schválen v nejbližších dvou měsících, ne-li dříve.

Schválený návrh zákona

Oproti předešlým verzím zákona došlo k několika koncepčním změnám.

Schválený návrh zákona obsahuje možnost, aby předmětem oznámení byly přestupky, za které zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100.000 Kč. Tato změna je na jedné straně vítána, jelikož tak dochází k rozšíření okruhu protiprávního jednání, které lze oznamovat. Zvolená úprava tak klade značné nároky nejen na osoby posuzující oznámení, ale i na samotné oznamovatele. Ti budou muset provést předběžné právní hodnocení oznamovaného jednání, aby posoudili, zda půjde o oznámení ve smyslu zákona. Organizace zavádějící whistleblowing mohou svým zaměstnancům pomoci tím, že připraví praktické příklady protiprávního jednání, ke kterému může při činnosti společnosti docházet, spolu s návodem, jak by se zaměstnanci měli v dané situaci zachovat.

Oproti tomu podávání anonymních oznámení nebylo v rámci schváleného návrhu přijato. V definici oznámení zůstává zachováno výslovné uvedení, že oznámení má obsahovat údaje o jménu, příjmení a datu narození oznamovatele. Anonymní oznámení se budou považovat za oznámení podle zákona pouze tehdy, vyjde-li totožnost oznamovatele najevo dodatečně. Společnosti tak budou muset k zavedení whistleblowingu přistoupit o to pečlivěji, aby u potenciálních oznamovatelů nevznikaly pochybnosti o zajištění jejich ochrany či odhalení jejich totožnosti. Alternativou je umožnit přijímání anonymních oznámení i nad rámec zákona.

Očekávána účinnost zákona

S ohledem na přijatý návrh účinnost zákona nastane 2měsíce po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Některé povinnosti tak bude pravděpodobně potřeba plnit v září, případně již během letních prázdnin a dovolených. Zákon však současně zavádí výjimku pro povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů (kteří již ostatně v řadě případů museli zavést oznamovací systém na základě přímého účinku směrnice od 18. 12. 2021), které budou zaměstnávat ke dni nabytí účinnosti zákona méně než 250 zaměstnanců. Tyto subjekty budou povinny zavést vnitřní oznamovací systém do 15. prosince2023.

S ohledem na stanovenou účinnost doporučujeme s implementací whistleblowingu neotálet a započít s přípravou, pokud možno, co nejdříve. Řádná implementace nezahrnuje pouze zřízení vnitřního oznamovacího systému, ale je nutné řádně nastavit veškeré interní procesy, vybrat a pověřit příslušnou osobu a dostatečně proškolit zaměstnance. Zavedení ochrany oznamovatelů bude mít dopady i do dalších oblastí, a to zejména ochrany osobních údajů a pracovněprávních aspektů, což bude vyžadovat další úpravy.

‍

Nové povinnosti

Společnosti s více než 50 zaměstnanci (především společnosti působící ve vybraných oblastech, zejména ve finančním sektoru) budou muset zejména:

·     Zřídit kanál pro bezpečné oznamování a komunikaci s oznamovateli;

·     Zavést procesy pro reakci na oznámení a přijímání nápravných a preventivních opatření;

·     Určit osobu/osoby odpovědné za příjem a vyřizování oznámení, tzv. příslušné osoby;

·     Zajistit utajení totožnosti oznamovatele;

·     Osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nesmí umožnit, aby byl oznamovatel vystaven odvetným opatřením; a

·     Vést evidenci přijatých oznámení a bezpečné likvidace údajů po uplynutí archivační doby.

Potřebujete pomoct se zavedením interního oznamovacího systému? Nejste si jistí, zda je vaše firma povinným subjektem dle zákona? Neváhejte nás kontaktovat na e-mailové adrese: info@smartwhistle.cz.

‍